Seminář „Zkušenosti s nedostatkem vody: sociálně-vědní a právní aspekty“

Ve středu 21. 10. 2020 proběhl Online seminář „Zkušenosti s nedostatkem vody: sociálně-vědní a právní aspekty“ jako společná aktivita Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. a Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Jeho tématem bylo sucho v krajině, a zejména společenské reakce, které problematika sucha vyvolává v České republice. Seminář spočíval v prezentaci tří příspěvků a poměrně rozsáhlé společné diskusi s publikem. Cílem online setkání bylo diskutovat o tom, jak k otázce sucha a zkušeností s nedostatkem vody přistupují sociálně-vědní disciplíny, a to jak výzkumně, tak možným přesahem do „praxe“. V tomto případě se jednalo o praxi ve dvou podobách: jednak v podobě komentování existujících a chystaných zákonných úprav reagujících na fenomén sucha, jednak ve formě stimulace participace aktérů dotčených suchem v nejvíce ohrožených regionech na řešení tohoto problému.

Úvodní přednáška představila interdisciplinární výzkum sucha na Jižní Moravě, v němž vedoucí roli hraje sociální antropologie. Dva další příspěvky se pak na problém nedostatku vody, sucha v krajině a zacházení s vodními zdroji dívaly z perspektivy právní vědy. 

 

Přednáška Markéty Zandlové (Fakulta humanitních studií UK) s názvem „Když v krajině ubývá voda: příběhy sucha“ vycházela z práce na interdisciplinárním výzkumu (projekt TAČR TL02000048), který prohlubuje porozumění reakcím české společnosti na sucho. Projekt „Příběhy sucha: Lokální souvislosti extrémních klimatických jevů, jejich percepce a ochota aktérů k participaci“ propojuje přírodní a sociální vědy, přičemž primární roli v něm, ne zcela obvykle, hraje sociální antropologie. Právě přínosy interdisciplinárního výzkumu a sociálně-vědních přístupů k tématu, kterému do velké míry dominují technické obory a přírodní vědy, představil i příspěvek Markéty Zandlové. Vysvětlila například, jaký přínos má analýza socio-ekonomicko-politicko-historického kontextu, v němž se formuje společenské i expertní porozumění tématu sucha a v němž také vznikají rozmanitá politická rozhodnutí či ochota veřejnosti na situaci reagovat. Kromě vytváření odborného vědění určeného vědecké komunitě se práce Markéty Zandlové a jejích kolegů a kolegyň obrací také na širší veřejnost a dotčené zájmové skupiny. Proto také vedle vědeckých výstupů vede k organizaci setkání a seminářů a k tvorbě vizuálních materiálů nebo interaktivních online nástrojů, které slouží environmentálnímu vzdělávání a osvětě. Jak tato práce vypadá v praxi, příspěvek ukázal na příkladech rozpracovaných materiálů.

 

Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.) v příspěvku „Připravované novelizace českého práva v oblasti vody a sucha: Ústava a vodní zákon“ otevřela diskusi o poslaneckém návrhu samostatného ústavního zákona o ochraně vody. Představila jednak obsah návrhu, který se mimo jiné soustředí na zakotvení práva jednotlivce na přístup k pitné vodě za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek v Ústavě České republiky. K diskusi ovšem nabídla zejména vlastní analýzu důvodové zprávy doprovázející tento návrh. Upozornila na dominantní roli připisovanou akumulaci vody v přehradních nádržích jako nástroji ochrany vodních zdrojů, a naopak na chybějící důraz na komplexní ochranu životního prostředí a krajiny. Otázkou, zda lze řešení sucha jako komplexnějšího ekosystémového problému redukovat na otázku zásobování pitnou vodou, či zda je vhodné hledat řešení v „betonu“, Hana Müllerová propojila s diskusí, která se v roce 2020 objevila také v médiích. Nakonec porovnala různé formulace návrhů novel Ústavy ČR (z pera KSČM, KDÚ-ČSL a STAN) a dění v České republice zasadila do kontextu podobných zákonných úprav v sousedních zemích.

 

Jiří Zicha (Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně) nakonec promluvil o „Současném stavu a plánovaných změnách předpisů v oblasti srážkové a šedé vody a právních možnostech obcí reagovat na sucho“. Jeho prezentace nejdříve ujasnila právní rámec, který upravuje či navrhuje nové povinnosti udržitelněji hospodařit se srážkovými vodami, a zejména posílit její zasakování na stavebních pozemcích. Také vysvětlila právní aspekty zacházení s dešťovou a šedou vodou a pravidla, která je aktuálně nutné respektovat, pokud, například, majitel nemovitosti chce využívat šedou vodu. Seminář se pak v závěru posunul opět blíže k diskusi o lokální úrovni rozhodování a k otázce, jak mohou na sucho v krajině a na nedostatek vody reagovat obce – tentokrát z pohledu práva.

 

Slávka Ferenčuhová a Hana Müllerová
organizátorky