Jak se stanovuje obsah teluru v přírodních vodách a jakými přesně metodami se dozvíte v novém, článku, který nedávno vyšel v předním analytickém časopise ACS Analytical Chemistry.
García-Figueroa A., Musil S., Matoušek T. (2022). Non-chromatographic speciation analysis of tellurium by HG-ICP–MS/MS at sub ng L–1 concentration in natural waters using Tiiii as a pre-reducing agent. Analytical Chemistry 94, 13995−14003.
V posledních letech byly definovány tzv. technologicky kritické prvky jako skupina vzácně se vyskytujících prvků, avšak se stále rostoucím využitím v moderních technologiích. Pro studium výskytu a chování těchto prvků v přírodě jsou zapotřebí ultracitlivé analytické metody. Ty jsou také potřeba pro monitoring, do jaké míry se mohou s rostoucím průmyslovým využitím koncentrace technologicky kritických prvků měnit a představovat riziko pro životní prostředí i lidské zdraví. I přes nesmírný pokrok v moderní analytické instrumentaci je stanovení některých těchto prvků na koncentračních úrovních, ve kterých se běžně vyskytují v přírodních vodách, tj. kolem a pod ng L-1, jen stěží dosažitelné. Telur je právě příkladem takového prvku, kde se velmi nízké koncentrace navíc kombinují s vlastnostmi pro analytiky nevýhodnými.
V Ústavu analytické chemie AV ČR, v. v. i., jsme se věnovali právě vývoji metody stanovení teluru v referenčních materiálech říčních a mořských vod, a dále i vzorcích balených stolních vod a přírodní vodě ze Ženevského jezera. Nejmodernější analytický detektor pro stopovou prvkovou analýzu, tandemový hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS/MS), jsme spojili s technikou vnášení vzorku pomocí generování těkavých hydridů. Telur ze vzorku se pomocí chemické redukce převede s vysokou účinností na plynný telurovodík (TeH2), který je veden do detektoru. To kromě zvýšení citlivosti o dva řády přináší i možnost odlišení forem TeIV+ a TeVI+ ve vzorku pomocí selektivních podmínek chemické reakce.