Až naprší a uschne: diskuse k tématu zacházení s dešťovou a šedou vodou v České republice
V pondělí 7. listopadu 2022 proběhl na půdě Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. v pořadí již druhý seminář na téma zacházení s šedou a dešťovou vodou z perspektivy sociálních věd. Akci, která proběhla pod záštitou výzkumného programu Strategie AV21 „Voda pro život“, pořádal Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Ústavem státu a práva AV ČR, v. v. i. Tématem semináře bylo využívání šedé a dešťové vody, konkrétněji hospodárné nakládání s vodou z hlediska architektury, vodního a stavebního práva i zkušeností individuálních domácností. Na setkání byla představena publikace: Müllerová, Hana a Zicha, Jiří. Až naprší a uschne. Zacházení s dešťovou a šedou vodou z hlediska práva v kontextu řešení problematiky sucha. 2022. Praha: Academia, 31 s.
Jako první vystoupila na semináři Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.) s příspěvkem „Voda a sucho z hlediska práva“ připraveným společně s Jiřím Zichou (Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně). Hana Müllerová se věnovala nejpodstatnějším změnám v oblasti právních předpisů, jež upravují zacházení s vodou. V prvé řadě se jedná o záměr chránit vodu na ústavní úrovni a výslovně ji uvádět v článku 7 Ústavy ČR. Přednášející dále upozornila, že zákony nově hovoří o srážkové, dešťové, užitkové a šedé vodě a upravují jejich použití. Dotkla se také problematiky zacházení s dešťovou vodou z hlediska stavebního práva. Popsala, jakou mají prioritu různé způsoby akumulace a využití dešťové vody při povolování nových staveb, a zmínila se o stávajícím administrativním zvýhodnění stavebních projektů, u nichž je alespoň 50 % plochy pozemku schopno vsakovat dešťovou vodu.
Jiří Zicha následně ve své části prezentace nejprve představil zákony, které reagují na problém sucha v České republice. Jedná se o zákon o vodách, na základě něhož by do konce ledna 2023 měly pro celou ČR vzniknout takzvané plány pro sucho. Dále je zde zákon o vodovodech a kanalizacích, který určuje, jak se vyrovnávat s přechodným nedostatkem pitné vody nebo omezením dodávky vod. Přednášející upozornil, že stávající úprava se nevztahuje na kanalizace srážkové vody ani jiné rozvody než rozvody pitné vody. Šedou vodou a jejím využíváním se zabývá Zákon o ochraně veřejného zdraví. Jiří Zicha představil rovněž vybrané projekty, studie a články týkajících se recyklace vody v budovách v ČR. V neposlední řadě se zmínil o programech a fondech Evropské unie, jež v rámci Politiky soudržnosti 2021-2027 podporují udržitelné nakládání s vodou, efektivnější hospodaření se zdroji a zvyšování odolnosti krajiny proti přírodním katastrofám. Závěrem poukázal na varovné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se činnosti Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství v oblasti zmírňování dopadů sucha a nedostatku vody, jejíž přínosy se jeví jako diskutabilní.
Magdalena Maceková z environmentální Nadace Partnerství, jež se věnuje mimo jiné také tématu adaptace obcí na klimatickou změnu, hovořila o vlastních zkušenostech nadace s využíváním šedé a dešťové vody. Představila brněnské architektonické projekty, které nadace provozuje a které počítají s využitím šedé nebo dešťové vody: areál Údolní 33, neboli Otevřenou zahradu a Budovu C – pasivní budovu CNNO, jež představuje jednu z nejlepších ukázek zeleného stavění v České republice. Magdalena Maceková zdůraznila, že hospodaření s vodou a energií je hlavním tématem adaptace budov na dopady klimatické změny. Dále rozebrala konkrétní opatření zajišťující lepší přístup k vodě a její hospodárnější využití, jako je vrtaná studna, úsporné perlátory, nebo zelená střecha. Závěrem upozornila, že příklady dobré praxe lze najít mezi oceněnými projekty na adapterraawards.cz.
Slavomíra Ferenčuhová (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) ve své prezentaci „Motivace pro šetření dešťovou vodou v domácnostech: příběhy každodennosti“ upozornila, že zacházení se zdroji, mezi něž se řadí i voda, v domácnostech se neodvíjí pouze od jejích materiálních možností, ale že velkou roli hrají v tomto ohledu také vztahy mezi členy domácností a emoce. Afektivní stránka postoje k využívání zdrojů bývá v kvantitativních výzkumech zjednodušována, a proto je podle Slávky Ferenčuhové důležité zkoumat, jak vstupuje do rozhodování, ale i jakým způsobem infrastruktura šetřící vodou ovlivní vztahy v domácnosti. Přednášející dále zdůraznila, že každodenní praxe zacházení s vodou v domácnosti je těžko pochopitelná bez přihlédnutí ke komplexním významům, se kterými se pojí v každodenním životě. Na příkladech z kvalitativních rozhovorů ukázala pestrost i sílu emocionálních reakcí na téma hospodárného zacházení s vodou.
zapsala: Johana Horálková, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
