Hydrobiologický ústav Biologického Centra AV ČR je znám podrobnými analýzami dějů v přehradních nádržích. Ve spolupráci s Ústavem Informatiky AV ČR se na základě požadavku Českého Rybářského Svazu snažíme rozklíčovat zákonitosti vzniku nových ročníků candáta obecního (Sander lucioperca) na nádrži Lipno. Podrobné dlouhodobé sledování ukázalo, že koncem prvního léta života lze tohoroční candáty rozdělit do tří podskupin (subkohort): extrémně malí, trpasličí candáti, pelagicky žijící planktonožravé plůdky a jedince rybožravé, částečně kanibalistické. První dvě skupiny žijí typicky ve volné vodě a jsou planktonožravé. Rybožraví candáti žijí při dně, živí se především plůdkem okounů a candátů a dosahují podstatně větších velikostí. Zároveň však platí, že jsou podstatně méně početní. Analýza 12 let biotických a abiotických dat shromážděná v letech 2003 až 2022 na Lipenské přehradě umožnila identifikovat faktory variability v početnosti jednotlivých subkohort candátů a jejich vliv na početnost plůdku. Hlavními příčinné faktory stimulující rozvoj jednotlivých subkohort shrnuje následující tabulka (Tesfaye a kol., 2024):
| skupina | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen |
| trpasličí candáti | – | teplota | – | – | perloočky >1700 µm klanonožci 1000–3000 µm klanonožci 500–1000 µm |
perloočky 1000–3000 µm |
| běžní planktonožraví candáti | teplota | – | teplota | teplota, srážky |
perloočky >1700 µm | – |
| piscivoři, kanibalové | – | – | – | – | perloočky >1700 µm | srážky plůdek okouna candátí trpaslíci |
Zdá se, že význam extrémně malých candátů, kteří na konci srpna dosahovali standardní délky 10-40 mm (Jůza et al., 2013), je především v rozkrmení větších kohort, zejména piscivorů. Pokud se povede početný ročník trpasličích candátů, můžeme očekávat silný ročník piscivorů a tedy i silný ročník candáta vůbec. Z těchto důvodů jsou zatím vyhlídky trpasličích candátů neradostné. Prakticky všichni padnou za oběť predátorům. Jedinci přeživší do stáří 1+ se tedy rekrutují z „normálních planktonofágů“ a rybožravého plůdku. Koncem srpna jsou „normální planktonofágové“ cca 26krát hojnější než rybožravý plůdek. Mají však prakticky jen několik týdnů na to, aby přešli z planktivorního pelagického způsobu života na lov ryb při dně. Tomu odpovídá i zvýšená aktivita orexigenních enzymových drah, které mohou stimulovat chuť k jídlu. Analýzy transkriptomu mozkové tkáně ukázaly u planktivorů především zvýšenou aktivitu myozinových drah, zatímco u piscivorů byly diferenciálně exprimované zejména syntéza kolagenu a extracelulární hmoty, která odpovídá mnohem rychlejšímu růstu a rozvoji smyslových soustav. Blíže viz Symonová a kol., 2025.
Intenzivní sledování plůdku lipenského candáta ukázalo, že obnova populace je podstatně složitější, než se původně předpokládalo. Komplikovaná ekologická diferenciace subkohort tohoto druhu však může mít dobré ekologické důvody. Rozdílné chování během prvního roku života umožňuje plůdku candáta využívat několik zdrojů potravy najednou, čímž se snižuje vnitrodruhová kompetice. Zároveň mohou jednotlivé subkohorty představovat určité zálohy pro případ, že by se některá z nich nepovedla. Například v ročníku 2022 nahradili planktivorové nepříliš úspěšné piscivory. Sledování populačního doplňku candáta ukázalo zlepšující se trend přirozené reprodukce, na které je populace z 80 % závislá.
Pomocí tenatových sítí získáváme hlavní informace o rybí obsádce zdroj: HBÚ BC AV ČR
Odlov plůdku probíhá i v noci, kdy není tak obezřetný zdroj: HBÚ BC AV ČR
Přebírání tenat a odběr vzorků na břehu zdroj: HBÚ BC AV ČR
Jůza, T. Mrkvička, T., Blabolil, P., Čech, M., Peterka, J., Vašek, M., Kubečka, J. (2013). Occurrence of age-0 dwarf pikeperch in late summer – an overlooked phenomenon in reservoirs. Journal of Fish Biology 83(5), 1444–1452.
Symonova, R., Jůza, T., Tesfaye, M., Brabec, M., Bartoň, D., Draštík, V., Kočvara, L., Muška, M., Prchalová, M., Říha, M., Šmejkal, M., Souza, A.T., Sajdlová, Z., Tušer, M., Vašek, M., Brabec, J., Kubečka, J.(2025). Transition to piscivory seen through brain transcriptomics in a juvenile percid fish: Complex interplay of differential gene transcription, alternative splicing, and ncRNA activity. Journal of Experimental Zoology Part A: Ecological and Integrative Physiology, early view.
Tesfaye M., Jůza T., Šmejkal M., Hejzlar J., Čech M., Prchalová M., Muška M., Tušer M., Kočvara L., Sajdlová Z., Draštík V., Říha M., Vašek M., Blabolil P., Symonová R., Brabec M., Kubečka J., Souza A.T. (2024). The impact of climatic conditions and food availability on bimodality size structure and density of YOY pikeperch (Sander lucioperca). Hydrobiologia 851, 3665–3681.