Vědci z Hydrobiologického ústavu AVČR sledovali vliv místních klimatických parametrů, sezónnosti a zdrojů vzduchových hmot na stabilní izotopy vodíku (δ²H) a kyslíku (δ¹⁸O) ve srážkách podél výškového gradientu (381 až 1118 m n. m.) v jižních Čechách od prosince 2021 do listopadu 2023. Izotopové složení srážek se s rostoucí nadmořskou výškou měnilo o –6,5 ‰ (δ2H) a –1,2 ‰ (δ18O) na km. Hodnoty δ se lišily i mezi ročními obdobími. Nejvíce obohacené hodnoty byly v létě a nejvíce ochuzené v zimě. Analýza trajektorií vzduchových hmot ukázala, že hlavními zdroji srážek byl severní Atlantik (od 44 % na jaře do 70 % na podzim a v zimě), Severní ledový oceán (od 15 % v létě do 38 % na jaře) a Středozemní moře (od 12 % v zimě do 34 % v létě). Nejvíce obohacené δ hodnoty (od –56 do –37 ‰ pro δ2H a od –8,2 do –5,5 ‰ pro δ18O) byly ve středomořských vzduchových masách, zatímco nejvíce ochuzené hodnoty (od –91 do –84 ‰ pro δ2H a od –12,7 do –12,0 ‰ pro δ18O) byly typické pro arktické proudění. U jednotlivých denních vzorků srážek však hodnoty δ závisely především na teplotě vzduchu (nejsilnější), vlhkosti a době slunečního svitu (energii slunečního záření), přičemž vliv směrů vzduchových hmot nebyl významný. Izotopové složení srážek ve střední Evropě tak výrazně závisí nejen na zdrojích vzdušné vlhkosti ale i na lokálních klimatických podmínkách.
Kopáček M., Porcal P., Kopáček J., Vystavna Y. (2025). Factors controlling variation of δ2H and δ18O in precipitation in Southern Bohemia, Central Europe. Atmospheric Environment 347, 121101.
Autorský grafický abstrakt