ČLOVĚK A VODA
Řešitel: RNDr. Lenka Pivokonská, Ph.D.
Zúčastněná pracoviště: UH, BC, SOU, USP, MUA, GLU, UI
Voda je pro člověka naprosto zásadním zdrojem, který umožňuje existenci a rozvoj lidské společnosti, je proto důležité dbát na šetrné nakládání s vodními zdroji a na udržování uspokojivé kvality vody. K tomu je kromě kvalitního výzkumu a využívání moderních technologií zapotřebí také šířit potřebné informace směrem k širší odborné i nejširší laické veřejnosti, a zlepšit tak komunikaci mezi rozdílnými subjekty (výzkumné instituce, úpravny a čistírny vod, provozy s dopadem na kvalitu využité vody, jednotlivci řešící úpravu, čištění či znovuvyužití vody pro vlastní účely nebo i běžní spotřebitelé vody z hromadného zásobování), jichž se využití vod dotýká. Vedle osvěty je také důležité mít alespoň základní povědomí, jak je problematika „dostatku“ a kvality vody vnímána širokou veřejností. Téma si tedy také klade za cíl výzkum sociálních aspektů spojených s problematikou dostupnosti a kvality vody.
Aktivity tématu Člověk a voda
» Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti
Cílem aktivity je vytvoření korpusu textových a audiovizuálních pramenů přibližujících způsoby, jimiž byla oficiálně prezentována proměna oblasti horního toku Vltavy v souvislosti s výstavbou vodních děl Lipno a Orlík. Zamýšlený soubor materiálů nabídne průřez různými typy médií i žánrů (zprávy a reportáže v tisku, fotografie, film, výtvarné umění), a především dobovými náhledy na sledovanou problematiku (vize pokroku, důvěra v sílu moderní techniky, nostalgie po zaniklých místech, romantizace mizející i nově utvářené krajiny). Analýza obrazů, jimiž byly řeka a okolní kraj prezentovány před výstavbou přehrad, během ní a po jejím dokončení, na regionálních příkladech názorně přiblíží proměny vztahu člověka k vodě a krajině v poválečném období. Připravuje se výstava.
» Propagace dlouhodobých studií ekologie přehrad a jezer
Náplní této aktivity je zvýšit povědomí veřejnosti o dlouhodobých ekologických výzkumech prováděných Hydrobiologickým ústavem. Tyto průzkumy trvající přes 60 let monitorují vývoj důležitých vodních útvarů (nádrže Slapy a Římov, Šumavská jezera) a dopady změn hospodaření v krajině na vodní ekosystémy. Zároveň stále prohlubujeme znalosti o fungování nádrží a jezer. Aktivita je zaměřena rovněž na informovanost obyvatel žijících v bezprostředním okolí sledovaných vod.
» Využití vodních fotosynstetizujících mikroorganismů v lidské výživě
Aktivita se zaměřuje na praktické využití bioamsy produkované nově vyvinutým fotobioreaktorem pro kultivaci cyanobakterií. Jako nejvhodnější se ukázala kultivace cyanobakterie Arthrospira maxima, která je v sušené formě běžně k dostání v maloobchodní síti jako potravinový doplněk pod obchodním označením spirulina. Čerstvá biomasa získaná z fotobioreaktoru je senzoricky výrazně přijatelnější (chuťově i pachově neutrální) než sušená biomasa (zápach a pachuť rybiny). Vzhledem k tomu, že o bezpečnosti a vhodnosti konzumace čerstvé biomasy prakticky neexistují odborné publikace, ani doporučení ohledně skladování, plánujeme provést testování této biomasy z hlediska bezpečnosti a skladovatelnosti, a dále pak porovnat suchou a čerstvou biomasu z hlediska míry degradace zdravotně prospěšných látek (nenasycené mastné kyseliny, vitamíny, antioxidanty). Pokud bude ověřen předpoklad, že čerstvá biomasa Arthrospira maxima je vhodná ke konzumaci a hodnotnější než sušená, zvýší to nejen atraktivitu vyvinutého fotobioreaktoru a zatraktivní možnosti demonstrace, ale může umožnit i navazující vývoj nových potravinářských produktů.
» Dokumentární filmový cyklus
Jedná se o dokumentární cyklus 3 filmů (Voda v krajině, Kvalita a znečištění vodních zdrojů a Pitná voda) vycházející z témat výzkumného programu Voda pro život. Jedná se o seriál, kdy jednotlivé díly na sebe tematicky navazují. Zároveň poukáží i na to, že český výzkum je v této vědní oblasti ve světě uznávaný a má globální charakter. Součástí každého dílu budou kromě rozhovorů s vědci, v terénu či v laboratořích i animace a grafika, která divákům přiblíží a pomůže pochopit celé téma.
Natáčení prvního dílu bylo zahájeno v průběhu měsíce září 2020. Původně bylo plánováno zahájení natáčení na počátek dubna 2020, vzhledem k pandemii Covid-19 však bylo odsunuto na podzim 2020. Vzniklý časový prostor byl využit k přípravě scénářů pro všechny díly série. Byli také vytipováni a osloveni odborníci, kteří budou v jednotlivých filmech vystupovat. Po vzoru dříve realizovaného cyklu populárně vědeckých filmů „Tiché hrozby“, bude cyklus filmů Voda pro život zpracováván opět v televizním formátu tak, aby mohl být stejnou formou nabídnutý ke zveřejnění v ČT a případně i jiným TV společnostem. Zároveň se počítá i s účastí jednotlivých dílů cyklu na domácích i zahraničních festivalech populárně-vědeckých filmů (např. Academia Film Olomouc).
Analýza sluchového kamenu (otolitu) candáta
» Zlepšení rybářského managementu českých nádrží
Skutečně znalostní řízení rybářství ve velkých nádržích představuje velmi aktuální výzvu v nádržích silně ovlivněných člověkem. Hlavními stresory jsou eutrofizace (přetížení živinami), nepřirozený vodní režim spojený s kolísáním hladiny a přílišná exploatace některých druhů. Navrhovaná studie se zaměřuje na studium populační dynamiky významných druhů ryb (candát obecný, okoun říční, cejn velký, kapr obecný, bolen dravý) a na efektivnost hospodářských zásahů. K tomu používá aktuální inovativní metodu: studium sluchových kamenů – otolitů. V nich jsou zaznamenány jednotlivé roky života ryb a také chemický signál prostředí, kde ryba vyrůstala. Tyto informace vepsané do mikrochemického složení mohou mít zásadní význam pro rozpoznání původu ryb, které mohou migrovat v rámci povodí nádrže, anebo jsou přemísťovány člověkem (nejčastěji jako vysazované násady ryb). Studium otolitů je úkolem pro vědce z různých oborů (zoologie, geologie, informatika), kteří se společně na řešení problematiky podílejí.
Prof. Kubečka představil aktivitu veřejnosti na akci Zažij vědu na Lipně.
» Zacházení s dešťovou vodou v domácnostech
Cílem této aktivity je zlepšit porozumění tomu, jaké praktiky v reakci na ohrožení nedostatkem vody používají jednotlivci či domácnosti, a to zejména ty, které již využívají dešťovou a šedou vodu, či jinou nepitnou vodu (tedy proč ji využívají, jak toto využívání zdůvodňují a jaké k němu mají motivace, či na jaké problémy narážejí, zda využívají programy na podporu zachytávání vody a jak přesně zacházejí s vodou pitnou, dešťovou a šedou, i jak vnímají akceptovatelnou „čistotu“ vody pro různá použití), a dále jaká regulační opatření v souvislosti s využíváním vody (včetně pitné vody) zavádějí místní správy a s jakou účinností, a jaká opatření by měla být do budoucna možná. Toto poznání o tom ‚co lidé dělají a proč‘, je podstatné jak pro zavádění efektivních opatření, nastavování pravidel, tak pro šíření osvěty, nebo předcházení sporům, či jednoduše pro sdílení vědění.
» Webové stránky programu Voda pro život
V květnu 2020 byly spuštěny webové stránky programu „Voda pro život“, na něž se právě díváte, které seznamují veřejnost s jednotlivými tématy a aktivitami programu. Stránky jsou propojeny s weby jednotlivých Ústavů podílejících se na programu „Voda pro život“ a také s webem Akademie věd. Webové stránky jsou průběžně doplňovány informacemi o jednotlivých výstupech a dosažených výsledcích.