ČLOVĚK A VODA
Řešitel: RNDr. Lenka Pivokonská, Ph.D.
Zúčastněná pracoviště: BC-HBU, GLU, MUA, UH, UCHP, UI, USP
Voda je pro člověka naprosto zásadním zdrojem, který umožňuje existenci a rozvoj lidské společnosti, je proto důležité dbát na šetrné nakládání s vodními zdroji a na udržování uspokojivé kvality vody. K tomu je kromě kvalitního výzkumu a využívání moderních technologií zapotřebí také šířit potřebné informace směrem k širší odborné i nejširší laické veřejnosti, a zlepšit tak komunikaci mezi rozdílnými subjekty (výzkumné instituce, úpravny a čistírny vod, provozy s dopadem na kvalitu využité vody, jednotlivci řešící úpravu, čištění či znovuvyužití vody pro vlastní účely nebo i běžní spotřebitelé vody z hromadného zásobování), jichž se využití vod dotýká. Vedle osvěty je také důležité mít alespoň základní povědomí, jak je problematika „dostatku“ a kvality vody vnímána širokou veřejností. Téma si tedy také klade za cíl výzkum sociálních aspektů spojených s problematikou dostupnosti a kvality vody.
Aktivity tématu Člověk a voda
» Ochranná pásma vodních zdrojů – sucho, právo a praxe
Ochranná pásma vodních zdrojů slouží (OPVZ) jako nástroj územní ochrany vody. Stávající právní úprava (vodní zákon) předpokládá ochranu území prostřednictvím OPVZ za účelem zajištění vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje využívaného nebo využitelného pro zásobování pitnou vodou. Nové (a měnící se) podmínky spojené se změnou klimatu (sucho) by dále neměly být vnímány jako mimořádné (krizové) okolnosti, ale jako základ pro stanovení trvalé, speciální a cíleně orientované ochrany reagující kromě antropogenních vlivů (znečištění vodních zdrojů způsobené člověkem) na přírodní změny a trendy. Tomu musí odpovídat právní prostředí, a to jak po stránce úpravy práv a povinností, tak pokud jde o metodické vedení a zajištění výkonu práva.
Aktivita se věnuje analýze stávající právní úpravy včetně koordinace s právní úpravou územního plánování a dalšími procesy v území. Zvláštní pozornost je věnována postavení dotčených obcí, jejichž katastrálních území se režim ochranných pásem dotýká. Problematika je nahlížena též z pohledu ochrany, resp. zásahu do vlastnického práva a potenciálních souvisejících náhrad za omezení vlastnického práva v širším kontextu povinností vlastníků a uživatelů půdy a nutnosti reflektovat změnu klimatu.
» Zachraň karase: Mapování kriticky ohroženého druhu ryby pomocí veřejnosti
Cílem aktivity je vyhodnocení trofické pozice mezi invazním karasem stříbřitým a původním karasem obecným a ozřejmit tak jejich kompetiční interakci metodou statistické analýzy stabilních izotopů z lokalit, kde se oba druhy vyskytují sympatricky a jsou tak nuceni rozdělit se o společné zdroje potravy. Dále jsou ověřovány informace o výskytu krase obecného získané od veřejnosti ale také ve formalizovaném mapování environmentálních proměnných, které indikují přítomnost karase obecného/stříbřitého v ekosystému (průhlednost vody, velikost vodního tělesa, vzdálenost od nejbližšího obydlí, přítomnost makrofyt a druhová skladba apod.). Nalezené populace jsou geneticky testovány pro rozlišení hybridů a fylogenetických linií. Vybrané populace budou dále použity pro reintrodukci druhu do krajiny v synergii se spolupracujícími organizacemi.
» Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti
Cílem aktivity je vytvoření korpusu textových a audiovizuálních pramenů přibližujících způsoby, jimiž byla oficiálně prezentována proměna oblasti horního toku Vltavy v souvislosti s výstavbou vodních děl Lipno a Orlík. Zamýšlený soubor materiálů nabídne průřez různými typy médií i žánrů (zprávy a reportáže v tisku, fotografie, film, výtvarné umění), a především dobovými náhledy na sledovanou problematiku (vize pokroku, důvěra v sílu moderní techniky, nostalgie po zaniklých místech, romantizace mizející i nově utvářené krajiny). Analýza obrazů, jimiž byly řeka a okolní kraj prezentovány před výstavbou přehrad, během ní a po jejím dokončení, na regionálních příkladech názorně přiblíží proměny vztahu člověka k vodě a krajině v poválečném období. Připravuje se výstava.
» Propagace dlouhodobých studií ekologie přehrad a jezer
Náplní této aktivity je zvýšit povědomí veřejnosti o dlouhodobých ekologických výzkumech prováděných Hydrobiologickým ústavem. Tyto průzkumy trvající přes 60 let monitorují vývoj důležitých vodních útvarů (nádrže Slapy a Římov, Šumavská jezera) a dopady změn hospodaření v krajině na vodní ekosystémy. Zároveň stále prohlubujeme znalosti o fungování nádrží a jezer. Aktivita je zaměřena rovněž na informovanost obyvatel žijících v bezprostředním okolí sledovaných vod.
» Využití vodních fotosynstetizujících mikroorganismů v lidské výživě
Aktivita se zaměřuje na praktické využití bioamsy produkované nově vyvinutým fotobioreaktorem pro kultivaci cyanobakterií. Jako nejvhodnější se ukázala kultivace cyanobakterie Arthrospira maxima, která je v sušené formě běžně k dostání v maloobchodní síti jako potravinový doplněk pod obchodním označením spirulina. Čerstvá biomasa získaná z fotobioreaktoru je senzoricky výrazně přijatelnější (chuťově i pachově neutrální) než sušená biomasa (zápach a pachuť rybiny). Vzhledem k tomu, že o bezpečnosti a vhodnosti konzumace čerstvé biomasy prakticky neexistují odborné publikace, ani doporučení ohledně skladování, plánujeme provést testování této biomasy z hlediska bezpečnosti a skladovatelnosti, a dále pak porovnat suchou a čerstvou biomasu z hlediska míry degradace zdravotně prospěšných látek (nenasycené mastné kyseliny, vitamíny, antioxidanty). Pokud bude ověřen předpoklad, že čerstvá biomasa Arthrospira maxima je vhodná ke konzumaci a hodnotnější než sušená, zvýší to nejen atraktivitu vyvinutého fotobioreaktoru a zatraktivní možnosti demonstrace, ale může umožnit i navazující vývoj nových potravinářských produktů.
» Dokumentární filmový cyklus
Jedná se o dokumentární cyklus 3 filmů (Voda v krajině, Kvalita a znečištění vodních zdrojů a Pitná voda) vycházející z témat výzkumného programu Voda pro život. Jedná se o seriál, kdy jednotlivé díly na sebe tematicky navazují. Zároveň poukáží i na to, že český výzkum je v této vědní oblasti ve světě uznávaný a má globální charakter. Součástí každého dílu budou kromě rozhovorů s vědci, v terénu či v laboratořích i animace a grafika, která divákům přiblíží a pomůže pochopit celé téma.
Natáčení prvního dílu bylo zahájeno v průběhu měsíce září 2020. Původně bylo plánováno zahájení natáčení na počátek dubna 2020, vzhledem k pandemii Covid-19 však bylo odsunuto na podzim 2020. Vzniklý časový prostor byl využit k přípravě scénářů pro všechny díly série. Byli také vytipováni a osloveni odborníci, kteří budou v jednotlivých filmech vystupovat. Po vzoru dříve realizovaného cyklu populárně vědeckých filmů „Tiché hrozby“, bude cyklus filmů Voda pro život zpracováván opět v televizním formátu tak, aby mohl být stejnou formou nabídnutý ke zveřejnění v ČT a případně i jiným TV společnostem. Zároveň se počítá i s účastí jednotlivých dílů cyklu na domácích i zahraničních festivalech populárně-vědeckých filmů (např. Academia Film Olomouc).
Analýza sluchového kamenu (otolitu) candáta
» Zlepšení rybářského managementu českých nádrží
Skutečně znalostní řízení rybářství ve velkých nádržích představuje velmi aktuální výzvu v nádržích silně ovlivněných člověkem. Hlavními stresory jsou eutrofizace (přetížení živinami), nepřirozený vodní režim spojený s kolísáním hladiny a přílišná exploatace některých druhů. Navrhovaná studie se zaměřuje na studium populační dynamiky významných druhů ryb (candát obecný, okoun říční, cejn velký, kapr obecný, bolen dravý) a na efektivnost hospodářských zásahů. K tomu používá aktuální inovativní metodu: studium sluchových kamenů – otolitů. V nich jsou zaznamenány jednotlivé roky života ryb a také chemický signál prostředí, kde ryba vyrůstala. Tyto informace vepsané do mikrochemického složení mohou mít zásadní význam pro rozpoznání původu ryb, které mohou migrovat v rámci povodí nádrže, anebo jsou přemísťovány člověkem (nejčastěji jako vysazované násady ryb). Studium otolitů je úkolem pro vědce z různých oborů (zoologie, geologie, informatika), kteří se společně na řešení problematiky podílejí.
Prof. Kubečka představil aktivitu veřejnosti na akci Zažij vědu na Lipně.
» Zacházení s dešťovou vodou v domácnostech
Cílem této aktivity je zlepšit porozumění tomu, jaké praktiky v reakci na ohrožení nedostatkem vody používají jednotlivci či domácnosti, a to zejména ty, které již využívají dešťovou a šedou vodu, či jinou nepitnou vodu (tedy proč ji využívají, jak toto využívání zdůvodňují a jaké k němu mají motivace, či na jaké problémy narážejí, zda využívají programy na podporu zachytávání vody a jak přesně zacházejí s vodou pitnou, dešťovou a šedou, i jak vnímají akceptovatelnou „čistotu“ vody pro různá použití), a dále jaká regulační opatření v souvislosti s využíváním vody (včetně pitné vody) zavádějí místní správy a s jakou účinností, a jaká opatření by měla být do budoucna možná. Toto poznání o tom ‚co lidé dělají a proč‘, je podstatné jak pro zavádění efektivních opatření, nastavování pravidel, tak pro šíření osvěty, nebo předcházení sporům, či jednoduše pro sdílení vědění.
» Webové stránky programu Voda pro život
V květnu 2020 byly spuštěny webové stránky programu „Voda pro život“, na něž se právě díváte, které seznamují veřejnost s jednotlivými tématy a aktivitami programu. Stránky jsou propojeny s weby jednotlivých Ústavů podílejících se na programu „Voda pro život“ a také s webem Akademie věd. Webové stránky jsou průběžně doplňovány informacemi o jednotlivých výstupech a dosažených výsledcích.